Jdi na obsah Jdi na menu
 


HOBIT 2010

Příspěvky

18. etapa_ÚTĚK V SUDECH PO ŘECE DO JEZERNÍHO MĚSTA POD HOROU

9. 12. 2010

_igp3345.jpgPečlivé hledání alternativních výchovů z komplexu jeskyní se Bilbovi nakonec vyplatil, přestože si uvědomoval, že jím nalezený způsob nebude jedním z nejpohodlnějších.
Jeskyněmi protékala Lesní řeka, která vedla až do Jezerního města pod Horou. A právě ona měla napomoci útěku trpaslíků i Bilba.

Předání informací všem trpaslíkům, zmocnění se klíčů od stráží a přípravy velkého útěku. Toto Bilba zaměstnávalo poměrně dlouhý čas. K útěku nakonec přispěla i shoda náhod - elfové v den plánovaného útěku slavili v lesích a komnatách a oplilou stráž bylo snazší přelstít. Bilbo jim sebral klíče, osvobodil všechny kamarády, všechny ukryl do připravených sudů v nichž nakonec opustili jeskyně.

Sudy nebyly pro trpaslíky vůbec příjemným prostředkem k útěku. Avšak byl to jediný způsob.

 

17.etapa_PROPLÉTÁNÍ SE PODZEMNÍMI CHODBAMI

9. 12. 2010

dram-team.jpgBilbo proklouzl... skutečně o fous. Ocitl se v elfím království plném chodeb a jeskyní. Svůj prsten se ani neodvážil sundat z prstu.

Pobyt v jeskynním komplexu byl pro Bilba skličující. Cítil se osamělý a aby se zabavil, začal jeskyně procházet a prozkoumávat. Trvalo mu asi 14 dní, než zjistil kde jsou vězněni jeho přátelé. Bilbo se pak stal prostředníkem v komunikaci mezi jednotlivými trpaslíky a přitom ještě hledal nejvhodnější místo, které by mohli všichni využít k útěku.

 

16.etapa_BRÁNY SE ZAVÍRAJÍ

9. 12. 2010

_igp3252.jpgPavouci byli přemoženi a naši přátelé mohli putovat dále, tedy v případě, že najdou cestu z hvozdu ven. Jenže do cesty jim padla další překážka. Nyní to byli lesní elfové, kteří naše přátele zajali. A nedalo jim to příliš mnoho práce, neboť skupina byla unavena a navíc byly zbraně proti rychlým šípům elfů k ničemu.
Trpaslíci byli vedeni do komplexu jeskyní krále elfů. Jen Bilbovi se díky jeho prstenu podařilo uniknout a mohl tak všechny bez vidění sledovat. Brána do jeskyně uzavírala. Stihl jí projít na poslední chvíli.

 

15.etapa_ZAJETÍ TRPASLÍKŮ PAVOUKY

18. 10. 2010

Hlad donutil přátele sejít z cesty. Spatřili v dáli mezi stromy světélka a mysli si, že tam někdo žije, někdo kdo jim dá třeba najíst.
Jenže světélka nepocházela z ničeho dobrého. Byli to pavouci, kteří přilákali naše přátele sblikavými světly k ohni. Pak vše zhaslo... Když se Bilbo vzpamatoval, zjistil, že je omotáván do vlákna jednoho z pavouků. Bilbovi se nějak podařilo jednoho pavouka zabít  zachránit se. Něvěděl však, kde jsou ostatní. Vydal se tím směrem, o kterém byl přesvědčen, že odtud večer slyšel hlasy svých přátel.
Snad štěstím se mu podařilo najít ostatní obalené v pavučinách a zavěšené na stromech.

...Zachránit se mu podařilo všechny, kromě Thorina. Ten byl zajat ještě dříve králem lesních elfů a uvězněn v žalářní kobce.

 

14.etapa_PŘES VODU (Temný hvozd)

18. 10. 2010

Žízeň, hlad, chlad i temnota. To všechno znepříjemňovalo našim přátelům cestu. A stále delší a delší cesta temnou nepříznivou krajinou měla vliv i na psychiku našich společníků.
...Bystřina, asi dvanáct kroků dlouhá. Právě ona ještě ke všemu zkřížila skupině cestu. Nemohli ji přebrodit ani přeplavat, neboť voda v ní mohla být nebezpečná. Dobře pamatovali na rady Medděda.
Jeden z trpaslíků si však všiml loďky na druhé straně bystřiny. Jak se k ní ale dostat? Lano přivázené k háku a dobrá muška při házení jim umožnila loďku dostat ke svému břehu.

 

13.etapa_VEVERKY (Temný hvozd)

18. 10. 2010

Ve hvozdu nebylo krom zásob co jíst ani pít. Jenže co dělat, když zásoby docházely?
V lese žily černé veverky...  hobit i trpaslíci je stříleli, protože hlad byl k nevydržení. Jenže jako všechno v hvozdu, nebyli ani veverky k jídlu.



 

 

12. etapa_ČIŠTĚNÍ VODY

18. 10. 2010

Čas strávený u Medděda poskytl společníkům dostatek klidu, pohodlí, jídla i tepla. Přesto hodiny neúprosně běželi a bylo nutné vydat se dál, směrem k Temnému hvozdu.
Temný hvozd nebyl vůbec příjemným místem a ke všemu bylo nutné vrátit Meddědovi zapůjčené koně. Putování po svých bylo zase zdlouhavé a namáhavé. A navíc, bylo třeba držet se špatně viditelné cesty, neboť do hvozdu prostupovalo jen velmi málo slunečního světla.

 

11. etapa_NÁVŠTĚVA U MEDDĚDA

15. 10. 2010

Díky Orlům se trpaslíkům i hobitovi podařilo uniknout. Jejich silná křídla je odnesla daleko od Mlžných hor.
Po nějakém čase se z orlího hnízda dostali zpět na zem a jejich kroky vedli ke Skalbalu, kameni s velkým K. Ve Skalbalu žil totiž ON - ten, který dokázal být strašný když se zlobil, třebaže jinak býval poměrně vlídným. Byl to ON, který dokázal měnit svou kůži. Někdy se stával černým medvědem, jindy silným černovalsým člověkem s mocnými pažemi a divokým plnovousem. On, Medděd.
Jemu vyprávěli, co se jim stalo při jejich cestě. Medděd však nevěřil všemu a ověřoval si zda jsou jejich slova pravdivá. V těchto končinách musel být člověk nedůvěřivý...

 

10. etapa_BOJE U STROMU

15. 10. 2010

Trpaslíci nebyli polapeni Glumem a prošli pod Mlžnými horami. Zdálo se, že skřetům unikli. Hory pomalu mizely za zády, den se opět chýlil ke konci. Poutníci hledali vhodné místo k přenocování. Vybrali si tichou mýtinu obklopenou mohutnými stromy. Všichni se již ukládali ke spánku, když tu zaslechli podivné zvuky. Po chvíli se dalo rozeznat hrůzné vytí Vrrků. Rychle se přibližovalo.
To skřeti osedlali své dávné vlčí spojence, aby naše přátele dohonili. Trpaslíkům nezbylo než vylézt do koruny vysoké borovice. Předtím, než vyšplhali na strom, nasbírali plné kapsy kamenů a jimi teď odráželi zuřivé útoky Vrrků a Skřetů. Munice rychle docházela, kruh útočníků se svíral víc a víc. A teď se, jak se zdá, chystají Skřeti strom podpálit!
Snášejí pod korunu borovice suchá polena a pokud rychle nepřijde pomoc, bude s trpaslíky zle.

 

9. etapa_STOPOVÁNÍ TRPASLÍKŮ SKŘETY

15. 10. 2010

Bilbo se z podzemních tmavých a vlhkých chodeb dokázal vymotat a proklouzl i branou, jíž hlídali odporní skřeti. Přesto ještě únik z chodeb neznamenal vítězství a prchání, schovávání se a velká snaha zachránit si život provázela jak Bilba, tak jeho společníky i nadále.