Jdi na obsah Jdi na menu
 


Byla doba, kdy jsme čas trávili společně ve vyšších nadmořských výškách (než jsou kladenské a pražské), kus pod kopcem s rozhlednou Lázek (714 m n. m.) a nedaleko vísky Strážná. Na naše týdenní sněhové řádění si zvykalo i útočiště, kterým byla stará škola. 
Obrazek
Jednu dobu byly hory pro první běh zvlášť a pro další dva borecké běhy také zvlášť. Tedy dva krásné týdny v zasněžené krajině Zábřežské vrchoviny. 

Vedle sněhového týdne pamatujeme i "teplé zimy", nebo spíše jarní prázdniny, na které jsme se dostali až v březnu. Sníh už na nás nezbyl. Nikdy se ale nestalo, že by se děti nějak nudily. Ono totiž nastoupit v lyžařském se dá i za svitu sluníčka na nažloutlou trávu. A legrace bylo vždycky dost. 
Někteří z nás mohou pamatovat i velké souboje loďařských společností, které převážely různé druhy zbyží a bránily se pirátům, trénovali jsme i záchranu zraněného kamaráda v místech těžko přístupných a večer hráli různé hry nebo si užili taneční maraton.

 Strážná byla skvělým místem - k vleku sice bylo trochu dál, ale milí vlekaři nechávali lyžice a snowboardy na sjezdovce, takže nám cesta utíkala příjemně a s volnýma rukama. Bylo dost času na koulovanou, anděly ve sněhu a jiné řádění.
 

Obrazek

PŘÍŠTÍ ROK, tedy o jarní prázdniny 2011 vyrazíme na hory znovu. Tentokráte ale do Radvanic, kde byly letos (jarní prázdniny (6. - 13. ledna 2010) děti z druhého a třetího běhu boreckého tábora.